Pořád je to stejné.
Stále mě lákají nové druhy dortíků a tvarů a jak do toho člověk zabředá, tak z toho už nelze ven. Když mám víc dortů najednou, tak jsem nesvá, že už toho je moc a pak není žádný a já už se těším, aby nějaký byl. :) Hlavně ten adrenalin. Nervozní jsem do té doby, než je dortík potažen a než se začne dozdobovat. Pak už vím, že je to dobré a takové ty maličkosti a doplňovačky mě baví. Pak mi spadne kámen ze srdce a jsem spokojená. No a nejlepší to je v ten okamžik, když se dětičkám líbí a zazáří jim ty jejich kukadla a ukazují co tam všechno je a cítí se před ostatníma dětičkama důležitě a tvrdí "to je moje". To je potom paráda. No a tento okamžik trvá asi tak 5 minut a pak už to nevydrží a všichni se pustí do těch nejpracnějších drobností a zachvíli z dortíku je většinou torzo korpusu a krému, který většinou zbyde pro dospělé. :) Ale přesto je to paráda a já z toho mám dobrý pocit.
Moji zákazníčci 
Většinou dětičky v rodině a mezi blízkými známými.
